20. června 2017

20. června 2017 v 22:51 | Sisi |  Deník
Strawberry by Stungeon

20. června 2017

Teď už je to doopravdy pryč. Deset let v taneční skupině, kde jsem vlastně dospěla, kde je prožila krásné chvíle... soutěže, vystoupení, plesy, medaile, úspěchy i neúspěchy... vše jsme prožili společně a teď po tolika letech se to vše rozplynulo jako když upustíte páru z hrnce. Během chvilky je fuč a vy nemáte jak ji znovu přinutit vrátit se do hrnce.


Věděla jsem, že nebudu tančit do konce života... sice je zde pořád dost velká šance, že si najdu taneční skupinu v Brně, kam půjdu studovat na vysokou školu, ale jak se znám, raději zkusím všemožné jiné sporty i nesporty, dokud můžu. A i když si to těžko přiznávám, cítím, že svou taneční kapitolu jsem již uzavřela... jakobych už podvědomě tušila, že bez holek tancovat nebudu.

Tanec zabral většinu mého volného času, který teď věnuji thajskému boxu a to už nějaký pátek. Komukoliv řeknu, že dělam tento sport, zůstane na mě koukat a pak se začne na oko bránit, jakože se bojí, přitom je to bojový sport jako každý jiný a já si všech bojových sportů moc vážím. Kdyby mě kdokoliv z vás viděl, všiml by si širokých ramen, boulí na pažích i dlouhých nepříliš hubených nohách, takže se na mě tréninky dost podepisují, ale nevadí mi to. Kdybych chtěla mít jen prdýlku do plavek, tak chodím do fitka na pás. Já potřebuju akci.

Tento týden jsem byla na tréninku už dvakrát (takže včera i dnes) a musím říct, že dvakrát po sobě to není zrovna ideální, kor když jsme oba tréninky spárovali (na oko cvičně všechno, jako při zápase). Navíc asi z toho jak je horko, tak se nikdo dvakrát nesoustředí a bylo několik zranění. Náš trenér dostal ode mě dost nehezký koleno do slabin, což samozřejmě nebyl úmysl, pak jsem někomu nakopla holeň a následně byla holeň nakopnuta i mě, takže tam ted mám pěknýho moncla. Dneska pro změnu trenérovi jeden zápasník zlomil nos, když mu omylem dal loket z otočky, přestože měli jen boxovat a já si při něčem obrátila palec, takže jsem dokončila trénink v dost špatné náladě, trenér už ani nemluvil jak byl vytočenej.

Do thaiboxu chodím s jedním z mých nejbližších přátel a s ním se právě chystám bydlet v Brně (ne nechodíme spolu ani to neplánujeme), takže jsme se dneska dívali po bytech a kolejích, což byla dost zábavná činnost, jelikož chceme oba dva trošku něco jiného. Naštěstí se známe oba dokonale, takže se určitě domluvíme. Nebo si dáme přes držku v thaiboxu a pak to půjde jako po másle.

Co se taky stalo dneska by mi málokdo uvěřil. Byla jsem se na chvilinku zaučovat na recepci v hotelu, kde budu od pátku brát směny za dovolený a bavila jsem se tam se slečnou recepční o tom, co všechno mimo ubytovávání apod. dělá a po chvilce z ní vypadlo, že si budu muset dávat pozor na sportovce, kteří tam bydlí už pravidelně v ubytovně, že jsou někdy hodně vlezlý. Tak jsem jí vesele odvětila, že na mě kluci takhle většinou nereagují, což je docela pravda.

O hodinu později projel kolem recepce chlapík na koloběžce a jelikož mám sama koloběžku a jsem na ní dost ujetá, tak jsem samozřejmě byla zvědává a hned jsem se ho ptala, jaký typ má a z kterýho roku... měl dost naspěch, takže hned zase ujel, ale stejně jsem byla moc ráda, že jsem potkala dalšího člověka, který jezdí na podobné koloběžce. O půl hodiny později někdo zavolal na recepci a ptal se po mě... když mi dala slečna recepční sluchátko, ptal se mě ten chlapík na číslo a jestli si někdy můžeme vyjet, když máme oba koloběžku.

Už vím, proč se říká: Nikdy neříkej nikdy... a taky, že náhoda je blbec. Byl to fajn den. A taky dost horkej. Asi v noci umřu na přehřátí.

Ta jahoda je tam čistě proto, že jsem jich dneska snědla zase celou misku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama