25. června 2017

26. června 2017 v 7:30 | Sisi |  Deník
Výsledek obrázku pro tanec

25. června 2017

Je neděle a to znamená konec tohoto naprosto šíleného víkendu. Abyste pochopili, jak moc se mi teď ulevilo a jak moc se těším na velkou dávku slunce, cukru a starých filmů, tak Vám budu muset všechno odvyprávět od začátku.


V pátek jsem šla na šestou hodinu ranní na svojí první směnu na recepci, kde teď budu přes prázdniny vykrývat dovolený. Jelikož je to hotel velký a na recepci je tak milion věcí, který by měl člověk vědět a umět, tak jsem dost tápala. Rezervace, ubytování jsem jakžtakž zvládla, ale jak přišlo na peníze a všechny ty čachry machry s nima, byla jsem ztracená. Nikdo neví proč, ale přestože jsem téměř nic neprodala, chybělo mi v kase 40 korun, což prý mohlo být taky dost dobře zapříčiněno předešlou směnou, která asi neudělala inventuru. Samozřejmě to ale nešlo dohledat, takže mi na konci směny nezbylo nic jiného, než schodek doplatit ze svého, protože jako nová nemám tušení, co se v podobném případě dělá. Ne že by mi to doplacení vadilo (ani nevím, jestli to byla nebo nebyla moje chyba), na penězích nelpím, ale systém mě dost zklamal a příště si zkontroluju úplně všechno, dokud nebudu vědět, že mám v kase přesně to, co tam má být. Prostě madlajs.

Jenže tím pátek neskončil. Hned po směně na recepci jsem přeběhla do hotelové restaurace, kde potřebovali nutně pomoct, protože jim měly přijít dvě akce (cca 100 lidí) a neměli dost pracovníků. Řekli mi to UŽ ve středu, že potřebují v pátek výpomoc, tak jsem byla tak blbá a slíbila, že po směně na recepci přijdu, ale s tím, že budu muset odejít v pět hodin na trénink, protože v sobotu (to bude taky na dlouhý vyprávění) jsme měli s taneční skupinou Mistrovství Evropy. Tam jsem prostě nesměla chybět, práce nepráce. Směna v restauraci byla dost divoká, pořád jsme běhali a nosili a odnášeli… v pět hodin jsem chtěla připomenout vedoucí směny, že musím odcházet, aby na to nezapomněla, ale ta o mém tréninku nevěděla a samozřejmě se jí vůbec nelíbilo, že bych odcházela. Takže místo v pět jsem odešla v šest, zmeškala půlku tréninku a ještě byla za špatnou.

Když jsem se vrátila splavená v osm z tréninku zpátky na plac, viděla jsem její výraz a bylo mi jasný, že u ní mám problém. Většinou s ovládáním problém nemám, ale v ten moment jsem se dost držela, abych se s ní přede všema v restauraci nezačala hádat. Kdybych tam byla napsaná oficiálně na směnu, tak bych ani nepípla, ale takhle… za dobrotu na žebrotu, jak se říká. Zůstala jsem tam do půl jedenácté a vrátila se domů o půl hodiny později po sedmnácti hodinách v kuse. Nenachystaná na soutěž, hladová, špinavá a naštvaná. To byl fakt sranda den…

Odjezd v sobotu jsme měli o půl osmé, takže jsem se vyspala takových pět hodin, což vůbec nebylo zlý. V 6:30 jsem si začala zdlouhavě žehlit vlasy, protože mé kudrliny v porovnání s holkama dost vyčnívají. Půl hodina pryč, vlasy rovný jako drát. Hodila jsem do sebe rychlou snídaní, do batohu naházela mechanicky všechny věci, které vozím na soutěž a doufala, že moje podvědomí ví, co dělá. Mamka byla tak hodná, že mě na sraz odvezla a tam začal ten nádherný den.
Soutěže jsou vždycky jako dvě strany mince. Na jedné straně máte brzké vstávání a pozdní příjezd domů, většinou dost nepohodlný autobus, nedostatek místa v šatně, pokud nějakou máme a všeobecný nepořádek, nervozitu, stres… pak ale přichází výstup na krásné pódium, hudba začne hrát a přichází váš moment. Když jsme dojeli naší sestavu, porota tleskala s rukama nad hlavou a já si připadala jako ve snu. Ve špatným snu, protože jsem udělala několik kiksů, který jsem ještě nikdy neudělala. A narazila jsem si holeň, au to bolelo.

Celý zbytek dne jsme pak střídavě sledovali další skvělé choreografie, nabírali inspiraci a obdivovali tanečníky, se kterými jsme soutěžili. Pak přišlo na řadu vyhlašování a mě začalo být do pláče, protože jsem věděla, že jsem to možná holkám pokazila. Páté místo jsme nebyli my, čtvrté také ne, takže jsme začali vískat a skákat jako pomatené, protože to znamenalo medaili. Na mistrovství Evropy jsme jeli s tím, že budeme nejlíp třetí vzhledem ke konkurenci, která s námi byla v kategorii, tudíž jsme šli na pódium s lehkou radosti a předtuchou, že další vyhlášení budeme my.

Jenže nebyli, třetí místo obsadili Poláci a my byli jako v transu. To jsme druzí!? Ptali jsme se každá a vůbec nechápali. Na první místo jsme nemysleli ani v nejdivočejších snech, to obsadila skupina, na kterou zatím nikdo z Čech ani ze Slovenska nedosáhl, takže jsme si už jen počkali na radostné vyhlášení našeho druhého místa a medaile byly naše. Pamatuji si jen málo okamžiků podobných tomu, když nás vyhlásili a my se ujistili, že to není chyba. Že jsme vážně vicemistři Evropy.Toto je ta druhá strana mince. Ta nádherná.

Následovalo dlouhé focení, gratulování… koupili jsme v nejbližším obchodě šampaňské a bouchli ho těsně před odjezdem domů. Ze stříbrného poháru jsme si každá symbolicky připila a pak jsme v autobuse dlouho zpívali a slavili. Domů jsem se dostala opět kolem jedenácté večer, znovu unavená a špinavá, ale tentokrát naprosto spokojená a šťastná.

Dneska jsem vstávala v pět, protože jsem šla opět na směnu na recepci, tentokrát dvanáctihodinovou, takže tenhle článek píšu tady, ale nikomu to neříkejte. Jelikož jsem spala maximálně čtyři hodiny, čekala jsem, že budu unavená, ale nejsem. Když si tak rekapituluju celý víkend, je mi skoro do smíchu, protože jsem nečekala, že budu dneska ještě živá a plná energie, což jsem. Zbývají mi nějaký čtyři hodiny, pak jdu domů, tam si dám po třech dnechpořádnou koupel, smyju ze sebe všechen ten stres a hlavně si půjdu brzo lehnout. V posteli si pustím něco hezkého, co pohladí mou duši a do dalšího týdne si z tohoto víkendu vezmu jen to pozitivní. A že toho bylo!

Mějte se všichni krásně, odpočívejte, udělejte si čas pro sebe, protože když je ho málo, je to fakt znát (i na psychice). A když vás někdo o něco požádá, tak neříkejte automaticky ano, protože někdy se Vám to fakt nevyplatí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama