Nikdy se toho nevzdám

21. června 2017 v 20:56 | Sisi |  Směs
Související obrázek

Nikdy se toho nevzdám

Někdy je těžké přesvědčit své okolí, že to, co děláte, je pro vás správné. Někdy se zdá až nemožné prosadit si své zájmy, protože sami těžko hledáme argument. Prostě chceme, cítíme, že je to to právé. Jak to ale vysvětlit...


S thajským boxem jsem začala dva roky zpátky přes protesty obou rodičů. Mamka mě zná a ví, že na mě zákazy neplatí, raději mě teda podpořila a snažila se mě přimět být alespoň opatrná a vážit si svého zdraví, což dělám. Táta zvolil opačnou taktiku a po celé dva roky mě peskuje, že nejsem kluk, abych dělala podobné sporty.

V tomto možná budu znít jako feministka a asi i trochu jsem, ale doopravdy věřím, že sporty obecně by prostě neměly být děleny na mužské a ženské. Některé jdou přirozeně lépe mužům, některé ženám, ale to neznamená, že holku nemůže bavit thajský box.

Celý první rok jsem musela lidem vysvětlovat, proč to dělám a oni mě stejně nechápali. Stejně na mě koukali, jako bych se zbláznila a kdykoliv jsem měla modřinu (a že jich bylo), jen si povzdechli. Nikdy se na nic nezeptali, nikdy se nezajímali víc, ale stejně jsem z některých pohledů cítila nesouhlas. Nesouhlas s čím? Že dělám bojový sport?

Poté, co jsem si na tréninku zranila nohu a byla nucena mít měsíc berle, mi táta řekl, že jestli se tam ještě vrátím, tak vyhodí všechny moje thaiboxerský věci z okna. Taky mi řekl, že se mám začít chovat jako holka, nebo o mě kluci nebudou mít zájem, což je samozřejmě to první, na co myslím. Že mám víc nosit sukně a chodit radši tancovat do klubu. Tohle mě nejvíc zaráží na celé té věci... že by měl raději doma holku v minisukni natřásající se na perketu, než silnou ženu, která se dokáže bránit. Ano, bránit, ne útočit. Nejsem rváč. A přesto ho ve mě hodně lidí vidí. Protože ví, že dělám thai box. Protože vidí modřiny na mých nohách a rukách. Protože mi narostly ramena a zesílily ruce. A já místo, abych z toho měla radost, že se konečně moje tělo mění a zpevňuje, se bojím venku ukázat v kraťasech. Tohle celé je špatně.

Posledních pár měsíců jsem začala jezdit na veřejné tréninky do Prahy a tam jsem konečně našla někoho, kdo mé nadšení sdílí. Konečně jsem si mohla zaboxovat s holkama. A viděla jsem, že jsou normální. Viděla jsem, že nedělám nic špatného. A to utvrdilo mé přesvědčení, že chci pokračovat. I přesto, že si musím všechno platit sama ze svých peněz z brigád, protože táta by to nepřenesl přes srdce (peněženku). I přes ty pohledy a opakující se otázky od lidí, kteří netuší, jakou dřinu na tréninku máme a jak moc spokojení pak jsme.

Až si budete připadat jako naprostí idioti, protože děláte něco neobvyklého, něco, co se vymyká normám, najděte lidi, kteří věnují svůj čas podobné činnosti a to vám pomůže si uvědomit, že zakomplexovanost některých lidí by vám nikdy neměla stát v cestě za tím, co považujete za správné.

Neříkám, že se nikdy nevzdám thajského boxu... jednou třeba přijdu z tréninku a řeknu si: "Už dost," Vím ale jistě, že se nikdy nevzdám možností, které na mě čekají, protože ty se s časem mění a já je nechci promrhat jen kvůli strachu z reakce lidí kolem mě, ať už rodiny nebo přátel a známých. Budou mi muset věřit, že to co dělám, dělám s rozmyslem a že to dělám pro svoje štěstí. A štěstí je přece to nejvíc, čemu se snažíme přiblížit. Tak se přibližujme a nemrhejme příležitostmi. Nevzdávejme se předem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivy Haven | Web | 21. června 2017 v 22:50 | Reagovat

Je mi ľúto že ťa okolie a hlavne otec nepodporuje. Ja si myslím že všetky bojové športy sú vážne zaujímavé a vhodné aj pre baby, nielen pre chalanov.  Nikto by ťa nemal odsudzovať za to, že radšej robíš niečo čo ťa baví. Škoda že to tak nevnímajú všetci. :)

2 alca-20 | 21. června 2017 v 23:00 | Reagovat

..úžasné... :-) moc Ti fandím...!! :-)  :-)

3 stuprum | Web | 22. června 2017 v 3:47 | Reagovat

Bitky mě vždy fascinovaly. :)

4 Eliss | Web | 22. června 2017 v 7:07 | Reagovat

Je moc dobře, že děláš co tě baví a nenecháš si to nikým vzít :-)

5 LM | E-mail | Web | 7. července 2017 v 20:28 | Reagovat

Super, ja si myslím, že si si vybrala veľmi zaujímavý šport. Nado mnou krútili už pri aikide, čo je čisto obrana, ale keď som začala ako samouk s Kendóm, pochopili, že dohováranie nemá význam. Baví ma to a mám z toho radosť :)

6 Sisi | Web | 8. července 2017 v 8:12 | Reagovat

[5]: Přesně tak! Držím ti pěsti ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama