1. září 2017

1. září 2017 v 10:48 | Sisi |  Deník
summer rain. by julkusiowa

1. ZÁŘÍ 2017

Tato fotografie se jmenuje Summer rain a pro mě značí konec tohoto dlouhého krásného léta, ve kterém jsem si pomalinku zvykla na to, že už nejsem náctiletá školačka, ale dospělá žena, která by se už měla být schopna sama o sebe postarat. Září pro mě vždy znamenalo začátek školy a nemůžu říct, že bych kvůli tomu tento měsíc nenáviděla. Školu jsem měla ráda a nebudu tady lhát a předstírat, že ne. Prázdniny člověk nemůže mít napořád.


Letošní září je bohužel/bohudík úplně jiné a já se stále nemůžu rozhodnout, jestli mě ta změna těší nebo ne. Chce se mi na vysokou školu? Doopravdy to chci studovat? Na tuto otázku vám odpovím jednodušše, nechci. Na pedagogiku - angličtina, dějepis, jsem se přihlásila jenom na přání tatínka, protože jsem doufala, že se dostanu buď na vojenskou univerzitu nebo do Zlína na marketing, jenže na vojenskou mě nevzali kvůli dioptriím a ve Zlíně mi utekl test o 4 body. Takže jsem nucena studovat na učitelku, jak si tatínek přál.

Nechci hned házet flintu do žita, třeba mě to bude bavit. Vlastně se dost modlím, aby ten rok nebyl promarněný. Mohla jsem místo toho rok cestovat, brigádničit, pracovat v zahraničí. Místo toho jdu studovat na školu, na kterou jsem vůbec nechtěla, do velkého města, do kterého jsem se dvakrát nehrnula a na fakultu, která mě už jen svým názvem malinko děsí. Vůbec nechci hanit učitelské povolání, ze střední mám na většinu učitelů a učitelek dobré vzpomínky a jejich práce jsem si vážila, ale nedokážu si představit sebe... to nejde. A myslím, že každý, kdo mě zná, by to také nedokázal.

Každopádně mě toto všecho čeká za dva týdny a nechutně se to blíží. Prvákoviny, tedy seznamovací akce, mám za týden, další víkend se stěhuji na kolej a pak už nebude cesty zpět. Naštěstí ale do té doby nebudu sedět doma na zadku a přemýšlet o svých věčných neúspěších, ale pojedu na 4 dny do Českého ráje, na nějakou tu brigádku a taky máme příští týden zápisy v taneční skupině, kde jsem nakonec neskončila, jak je vidno.

V několika prvních článcích jsem se zmínila o taneční skupině a také jsem tam psala, že pravděpodobně končím, protože jdu na vysokou a bla bla bla. No... takže teď mám po čtyřdenním soustředění, kde jsme měli 5 tréninků denně, všechno mě bolí, modřin mám víc jako po tréninku v thai-boxu a mám asi sto padesát tisíc ďobanců od komárů, takže vypadám jako po neštovicích. Jinými slovy... bylo to parádní! A nekončím.

Jelikož mi rozvrh vyšel tak, že můžu být už v pátek doma, tak budu stíhat páteční tréninky a očividně i víkendové, protože budeme stavět další soutěžní choreografii, na kterou se moc těším, protože hádejte co... hudbu jsem našla já a mám z toho krásný pocit, že jsem se něčím přičinila. Vlastně mám teď celkově zcela nové pocity ohledně tancování... před tímto létem jsem si myslela, že už toho mám po 10 letech dost, že už potřebuju změnu, pauzu... cokoliv. No a dvouměsíční pauza očividně stačila. Zkrátka je to mou součástí a už nikdy to ze sebe asi nevymažu. Jsem tanečnice každým coulem.

Tzn. až zase někdy napíšu, že budu končit s tancováním, že "tohle bylo moje poslední vystoupení" "moje poslední soutěž", tak mi prosím vás nevěřte, pravděpodobně to vezmu za pár týdnů, možná i dnů zpátky.

Vaše pobodaná Sisi,

kterou všechno svědí,

ale nemůže se škrabat,

a to je peklo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucienne | Web | 5. září 2017 v 20:21 | Reagovat

Super článek. :D Soucítím s tebou ohledně vysoké školy. Já jsem se sice na pajdu přihlásila dobrovolně, ale bylo to spíš z toho důvodu, že pro mou lásku k češtině asi jinde než v učitelství práci nenajdu. Nebo takhle - ne takovou, abych měla jistý pravidelný příjem a bavilo mě to. Učitelství bude sice mazec, ale je to mnohem lepší, než nějaký překladatel/spisovatel na volné noze.
A koleje a stěhování zvládneš v pohodě, já jsem se toho bála, ale nakonec to bylo naprosto úžasné a já ze sebe měla vážně dobrý pocit. Škoda, že ti nevyšel ten marketing ve Zlíně. Moje spolubydla tam studuje (teď už dálkově), svět je malý. :D Zajímalo by mě, kam nakonec nastupuješ. :) Moc držím palečky, ať tě to baví a ať se ti v novém městě líbí. :)
Jo, a s tancováním nekonči, jestli máš tu možnost. Z vlastních zkušeností vím, že by ti to děsně chybělo. :D Takže je super, že ti to takhle krásně vyšlo.
Hodně štěstí! :)

2 Sisi | Web | 6. září 2017 v 10:14 | Reagovat

[1]: mě čeština baví všude jinde, jen ne na škole.. :D držím nám budoucím profesorkám palce!
Děkuju moc! Doufám, že to všechno bude v pořádku :-D vyšlo to nádherně, hlavně to nezakřiknout :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama