Luwenské kroniky

Luwenské kroniky

7. června 2017 v 14:29 | Sisi

AKTUÁLNĚ ROZEPSANÉ DVĚ POVÍDKY Z TÉTO SEKCE
- Jed -


LUWENSKÉ KRONIKY

- ÚVOD DO LUWENSKÝCH KRONIK-
- Anotace k povídkám -


Luwenské kroniky jsou plné rozmanitých příběhů, které jsou mnohdy staré jako sám Luwen, a vypráví o životech lidí tvořící historii tohoto skrytého světa. Pro lidstvo je Luwen jakousi bájí, zemí zahalenou tajemstvím, které zatím nikdo neodkryl. Pravdou je, že Luwen existuje, skryt očím, jež jej touží spatřit, a neztrácí na svém kouzlu, jež do něj Luwennia, dcera Slunce, při stvoření vložila.

Luwen byl od počátku požehnán Sluncem, v jeho lesích se proháněla zvěř a čistá voda tekla proudem ze skalních jezer, ale Luwennia i přesto po čase pocítila bezednou prázdnotu toulajíc se sama tam a zpět hustými lesy. Její bratři a sestry odmítli sestoupit z nebe, neboť se jim její země zdála prázdná a nezajímavá. Luwennia se tak rozhodla pozvat různé národy ze všech koutů světa, aby osídlili Luwen, vdechli mu nový život a tím ukončili její samotu. Taková byla její vůle a ta byla naplněna.

Lodě přirazily ke břehu a z nich na Luwen konečně vkročili lidé. Tím započal První věk. V něm se poprvé tváří v tvář setkali zástupci většiny velkých národů světa a byli nuceni sžít se společně a vytvořit z Luwenu svůj domov, protože cesta zpět jim byla skryta. Nikdo Luwen nenajde, dokud si to Luwennia nebude přát, tak to bylo Sluncem dáno. Jednou jedinkrát tak otevřela cestu, kterou vzápětí znovu uzavřela a ze své země odešla zpět na nebe ke své rodině. Luwen pak z výšky opatrovala a hýčkala, jak nejlépe dokázala, ale hrdé národy její laskavost zneužívaly a toužily se zmocnit celého Luwenu i s jeho poklady. Luwennia tak na svou zemi zanevřela a ponechala ji lidské chamtivosti, která Luwen přenesla do Druhého, nejkrvavějšího věku.

V něm lesy pomalu umíraly, voda se zdála čím dál kalnější a zvěř více nemocná. Noci byly tak dlouhé a tak chladné, jako předzvěst nehezké budoucnosti. Bezradní lidé Luwenniu volali zpět, ale byli slabí a hašteřiví. Konec Druhého věku byl snad krutější než celé předešlé strádání. Národy se ozbrojily a zaútočily bez špetky slitování. Byla to válka, která postihla vše živé na Luwenu a zanechala nesmazatelné stopy v jeho kráse.

... Války, boje a nekonečná beznaděj, to vše Luwen potkalo, než dospěl do Třetího věku. Nechť je Třetí věk časem míru mezi lidmi a hojností přírody. Nechť je časem, kdy se na Luwen navrátí jeho stvořitelka a obnoví jeho slávu a krásu, jež pošpiněna v časech zloby a chtíče byla.
Dvorní písař Herrowe,
za krále Goeta Míro-obhájce
počátek 3. věku, rok 743




Tento příběh se odehrává ve Třetím věku, kdy pominul velký boj o území po vylodění na Luwenu v Prvním věku a Velká válka z Druhého věku se stala spíše už jen předmětem výuky než bolestného vzpomínání. V tomto čase spolu žijí Luweňané v jakémsi míru, za kterým se však skrývají i obavy a nedůvěra mezi národy se prohlubuje stejně rychle, jako umírá celý Luwen.

Postavy příběhu se snaží ze všech sil, aby žádná další krvavá válka nezapočala, ale jejich úděl je těžký a Luwennia jejich prosby stále přehlíží. Přesto ale zůstává naděje a to její tajemství, které údajně na Luwenu při jeho stvoření ukryla. Je toto tajemství klíčem k míru mezi národy a uzdravení Luwenu?

Velmi obsáhla kapitola Luwenských kronik právě začíná.



První věk se chýlí ke konci, Luwennia se na zemi zjevuje čím dál méně a hranice mezi národy jsou stále horké. Největší spor se vede o území, na kterém dosud existují poslední zbytky kouzelných lesů. V nich stále přebývá prvotní magie, se kterou na zemi přišla stvořitelka, ale i tato síla slábne a luweňané se děsí, že to znamená konečný odchod Luwennie.
Válka je na spadnutí a dvě země, Casie a Itialwill, potřebují nutně dojednat mír, jinak je jejich vlastní síla zničí a lesy nadobro ztratí své kouzlo.

Někdy je těžké nalézt přítele v řadách nepřátel. Eruner ale nemá na výběr, musí rychle najít spojence a vyjednat mezi oběma zeměmi mír. Pospěšme tedy s ním a sledujme jeho cestu.



Bylo to jen pár let od konce Velké války, kdy se odehrál tento příběh. Temní medikové, nazývání v Casii mágové, se staly pozůstatky válečných obranných prostředků a neměli v úmyslu stáhnout se ze své vysoké pozice. Královna Maria, matka dvou princů Teoga a Goeta, se dostala pod jejich přímý vliv, načež zatoužila ponechat si trůn a zbavit se svých synů. Do cesty jí ale vkročila dcera pekařky a v ten moment uvedla do pohybu události, jež si časem nalezly cestu až do Luwenských kronik.

V Casii se na samém počátku Třetího věku vystřídali dva panovníci - jeden dobrý, jeden špatný. Pojďme se podívat, kdo stál ve středu mezi nimi.



Vedlejší příběh, doplňující a prolínající se s Tajemstvím Luwenu, je příběh prince Niowena, který se ve třinácti letech rozhodl utéct ze zámku a žít v lesích na severu Casie. Zde se setkal s hefaickým národem, který ho jako sirotka přijal mezi sebe. Uběhlo necelých 10 let a již sebevědomý mladý muž se dozvídá o událostech v Casii. O vraždě svých rodičů, o příběhu Esmer a dochází mu, k jaké zradě v jeho vlasti došlo. Musí tedy zpět.

Život Niowena před Tajemstvím Luwenu byl až doteď nejasný. V korunách se ale skrývá pravda a je na vás jí z listí stromů vyčíst.



První věk byl nejistý a lidé v něm teprve hledali své místo na nové zemi. Národu, jež připlul z východu, se od počátku mezi lidmi říkalo vysoký, protože svou výškou i inteligencí předčili všechny ostatní. Jejich schopnosti porozumět přírodě a jejím zákonům však nepřišly samy. Dlouho se učili a mnohdy chybovali a právě z jedné takové chyby vzešel tento příběh. Vypráví o Liyshe a prvních sněhových vločkách v létě.

Luwennia, ač se už neprochází svými lesy, stále na Luwen dohlíží, a přijdou-li nesnáze, pomůže. Liysha nám o tom řekne své.



Hefa je zemí lesnatou, celoročně zahalenou v mlze a její obyvatelé čtou svou budoucnost z poloh hvězd a měsíce. Při narození dvojčat Loniela a Patronila je měsíc právě v zákrytu, což pro novorozence znamená pevné pouto, pevnější, než si oba přiznávají. Osudem pronásledovaní bratři jsou nuceni se vzájemně milovat, ale souznění nepřichází a jejich srdce slábne s každým zlým slovem.

Loniel a Patronil jsou důkazem onoho zvláštního spojení dvou spřízněných duší.
Doufejme, že dojdou společného štěstí.



Casie se během let vyvinula v prosperující zemi, avšak i na ni dolehl zmatek a tíseň konce Prvního věku. Píše se rok 455, kouzelné lesy dosud existují a boj o jejich kontrolu čeká Luwen za dalších 50 let. Teď má Casie jiný problém. Dvůr je neřízený a zpupný, král slabý a nemocný. Na jeho místo tedy usedá mladý a tvrdě vychovaný král, který přestože svou tvrdou rukou udržuje Casii při životě, nedokáže odtrhnout svůj dvůr od vládních záležitostí.

Králův moudrý rádce mu poradí oženit se a to se správnou ženou. Onou ženou je Valery ze jihozápadního odlehlého panství, která má jediný úkol. Zničit jednou provždy dvorskou morálku a obnovit ji od základu.

Ženy jsou silné. Sice jinak než muži, ale své zbraně umí dobře používat.
Mistryní v přežití je i Valery, která spíše než královnou, se stane nebezpečnou zbraní krále.
 
 

Reklama

Rubriky