Potomci

Potomci: 1. kapitola - 3. část (Setkání)

16. září 2017 v 21:52 | Sisi

1. KAPITOLA - SETKÁNÍ
3. část

Po všemožných dlouhých i krátkých, zábavných i nudných gratulacích jsem se znovu usadila ke stolu a užívala si chvíle klidu se sklenkou lehkého růžového vína, které mi maminka dovolila pouze a jedině na tuto oslavu. Hudba začala hrát a vytáhla tak natěšené hosty na připravený kouzelný parket. Chvíli se na něm nejistě procházeli, a když zjistili, že doopravdy neklouže, že je to jen iluze, začali se pohupovat do rytmů mé oblíbené jazzové hudby.

Potomci: 1. kapitola - 2. část (Setkání)

16. září 2017 v 15:30 | Sisi

1. KAPITOLA - SETKÁNÍ
2. část

Vybavuji si záplavu světla, bílé květiny, spoustu lidí sedících u bělostných stolů a obrovskou umělou skálu posetou diamantovými rampouchy, na jejímž vrcholu sídlila kapela. Přišel potlesk tak velký, hlasitý a rozlehlý, že jsem si najednou připadala jako na stadionu a ne na své vlastní zahradě. Oči jsem měla doširoka otevřené a snažila se pojmout vše, ale mé smysly vnímaly tolik krásy, že jsem to nedokázala najednou zpracovat. Jales mě vzal za ruku a vedl uličkou k našemu slavnostnímu stolu, protože sama bych asi zůstala tupě stát na místě. Pódium vypadalo jako to nejdokonalejší ledové jezírko a sníh pokrýval vše, kam jsem jen dohlédla, i přestože teplota neklesla pod dvacet stupňů. Měla jsem svou zimní pohádku.

Potomci: 1. kapitola - 1. část (Setkání)

19. srpna 2017 v 12:08 | Sisi

1. KAPITOLA - SETKÁNÍ
1. část

"Kerin! Kde jsi zlatíčko… měli bychom už jít," volala na mě maminka z haly. Stála jsem ve svém pokoji ve druhém patře našeho domu a nespokojeně se na sebe dívala do zrcadla. Venku se už sešli všichni hosté a čekalo se jen na slavnostní příchod hostitelské rodiny s oslavenkyní. Čekali na mě. Jenže já nebyla připravená. A asi nikdy nebudu, pomyslela jsem si zoufale, když jsem viděla svou plochou, naprosto nevýraznou postavu. Dostala jsem sice od maminky krásné šaty, blankytně modré se světle růžovým zdobením, ale ani ty nemohly zakrýt fakt, že jsem pořád vypadala jako malé dítě. Vždyť dneska slavím patnáct let, povzdechla jsem si a znovu se pokusila nařasit látku v oblasti, kde normální dívky mají boky. Nic. To bude trapas.

Potomci: Prolog

6. srpna 2017 v 15:43 | Sisi

PROLOG

Nebyl to ničím významný den. Všude po světě si lidé užívali sluníčka a teplého počasí, snažili se opálit, ale nespálit zároveň. Pláže byly narvané k prasknutí, především ve středomoří, kde bylo přes čtyřicet stupňů. Já ale ten den vnímala úplně jinak, protože jsem měla polokulaté patnácté narozeniny, na které jsem se neskonale těšila celý rok. Pro mladou holku, jako jsem byla já, byl tento den pochopitelně očekávanou událostí.
 
 

Reklama