Směs

Be Forever Happy

Včera v 10:22 | Sisi
BE FOREVER HAPPY

Musím se přiznat, že v posledních týdnech mě témata nezaujala a neměla jsem jediný dobrý nápad, kterým bych k nim přispěla, což je naprosto normální. Mohla jsem psát kraviny na témata, o kterých se mi špatně přemýšlelo, a nebo jsem si mohla počkat na týden, kdy si řeknu: "Tak tohle musím napsat!" Tento týden je téma jako ušité pro mě. Tak pojďme na to.
(pro případné neblogery: jedná se o Témata týdne, o kterých máme možnost na webu blog.cz psát a malinko se tak zviditelnit mezi ostatními)

Limerick

15. září 2017 v 16:56 | Sisi
Find Your Fun by illogan

LIMERICK

Znáte limeriky? Já netušila, o co jde, dokud jsme ve škole před dvěma lety nedostali za úkol jich pár vymyslet. Jelikož jsem byla nechutně aktivní, tak jsem všechny sesbírala a hodila si je do počítače, aby se neztratily.

Inkarnate

1. září 2017 v 17:57 | Sisi
Výsledek obrázku pro inkarnate

INKARNATE

Už několikrát mě napadlo, jestli neexistuje nějaký super program, ve kterém bych mohla vytvořit pořádnou mapu k Luwenu, protože ač se tomu těžko věří, Malování mi nestačí. Sice jsem si mapu udělala pěkně po staru na papír, ale ta bohužel není dost podrobná a navíc nikdy nebude tak výrazná a dobře čitelná, jako mapa udělaná na počítači. Takže jsem zkusila Inkarnate.

X-Ambassadors v Praze

25. srpna 2017 v 11:46 | Sisi

X-AMBASSADORS V PRAZE

Tento článek bych ráda věnovala zážitku, který mi vyloženě spadl do klína, a já jsem neskutečně vděčná tomuto světu, že jsem mohla prožít tak krásné momenty a poslechnout si známé i neznámé melodie.

Byla jsem na koncertu XA. Byla jsem tam!

Změna rubrik

23. srpna 2017 v 0:07 | Sisi
Výsledek obrázku pro need a change

ZMĚNA RUBRIK

Kdo na tomto blogu není poprvé, tak tady ještě včera mohl zavadit pohledem o rubriku Banken - školní relikvie. Rozhodla jsem se jí nahradit rubrikou Digte - lyrické dno a to z několika jednoduchých důvodů, které vás jistě samotné napadnou, pokud jste si přečeli dva uvedené názvy rubrik.

Sisa opět válčí

17. srpna 2017 v 9:48 | Sisi
Olympic Stunt by DebsJT

SISA OPĚT VÁLČÍ

Podle obsahu FineLine by si člověk pomyslel, že jsem holka věčně zalezlá ve svém pokojíčku u svých knížek a vlastních příběhů, ale kdo z Vás si dal tu minutku na přečtení toho krátkého medailonku v Menu - Autor, tak se dozvěděl, že to tak úplně není. Svůj volný čas sice v poslední době věnuji převážně blogu, psaní a knížkám, ale to neznamená, že jsem zanevřela na thaibox nebo ukulele!

Můžeš

20. července 2017 v 8:30 | Sisi
Výsledek obrázku pro if you can dream it you can do it

MŮŽEŠ

Ne jednou jsem uvažovala nad věcmi, nad kterými nemám žádnou moc, ale málokdy jsem se zapřemýšlela nad tím, co vlastně mohu. V dnešním světě může člověk dokázat tolik, když má vůli a motivaci. V dnešním světě se zdá vše možné, vše dostupné, jakoby stačilo natáhnout ruku a vzít si to, po čem toužíme, ale ono to není ještě tak jednoduché. Možná jednou bude, kdo ví.

Popracovní nasazení

20. července 2017 v 7:27 | Sisi

POPRACOVNÍ NASAZENÍ

Mám hodně velký mišmaš ve dnech, kterými poslední dobou spíše proplouvám, a tudíž si nejsem jistá, kdy tenhle obrázek vlastně vznikl. Asi ale nebudu lhát, když napíšu "někdy v poslední době", protože mám ještě na stole zbytky ořezaných pastelek.

První dojmy - Tři mušketýři

9. července 2017 v 10:35 | Sisi
Výsledek obrázku pro tři mušketýři

PRVNÍ DOJMY - TŘI MUŠKETÝŘI

Pamatuji si, že jsme odjakživa jezdili k dědečkovi na chalupu a tam jsme vždy zůstávali jak dlouho to jen bylo možné. Děda nemá manželku a mají tak s mojí mamkou zvláštní pouto, kvůli kterému se z chalupy stal můj druhý domov.

Jara, léta i podzimy jsme trávili venku na zahradě a pomáhali (samozřejmě s nechutí) na záhonech. V zimě jsme si místo toho sedli do obýváku a dívali se na kazety. Byly tam pohádky, ale také filmy pro velké a já jako malý špunt chtěla vždycky vidět právě tyhle kazety. Sice jsem ty filmy nechápala, ale jako dítě jsem vnímala něco jiného a to mě vždycky okouzlilo. Především na Třech mušketýrech. Viděla jsem další dvě verze filmového zpracování Třech mušketýrů, ale to okouzlení už nikdy nepřišlo. Na filmy z roku 1961 nedám dopustit. A všem, kteří o Třech mušketýčech zatím jen slyšeli, je můžu vřele doporučit.

Nikdy se toho nevzdám

21. června 2017 v 20:56 | Sisi
Související obrázek

Nikdy se toho nevzdám

Někdy je těžké přesvědčit své okolí, že to, co děláte, je pro vás správné. Někdy se zdá až nemožné prosadit si své zájmy, protože sami těžko hledáme argument. Prostě chceme, cítíme, že je to to právé. Jak to ale vysvětlit...

Snídaně

20. června 2017 v 22:11 | Sisi
Todos disen by Kate-Vikki

Snídaně

Jacques Prévert - Snídaně

Nalil kávu
Do šálku
Nalil mléko
Do šálku s kávou
Vhodil cukr
Do bílé kávy
Malou lžičkou
Zamíchal
Dopil bílou kávu
A postavil šálek
Beze slova
Zapálil si
Cigaretu
Dělal kroužky
Z kouře
Oklepal popel
Do popelníku
Beze slova
Bez pohledu
Vstal
Dal
Klobouk na hlavu
Oblékl si plášť do deště
Protože pršelo
A odešel
Do deště
Bez jediného slova
Bez jediného pohledu
A já vzala
Hlavu do dlaní
A plakala.

Spící město

11. června 2017 v 9:22 | Sisi
A cold Gas Town night by dart47

SPÍCÍ MĚSTO

Odpoledne sem šla na trénink. Byl to zase jeden z těch nudnejch dnů, protože byly prázdniny, kámošky mi odjely obě někam do prčic a já zůstala sama v tom strašným městě plným zakomplexovanechj lidí. A co sem dělala? Vyřídila si kvůli fotrovi "strašně důležitý věci" v bankách a podobně, pak nakupovala knihy ve slevách, abych si zlepšila náladu, a pak doma jedla ty moje oblíbený sušenky ke kávě, ze kterejch je mi vždycky blbě. A k večeru sem šla na trénink.

Díky bohu, že sem tam mohla chodit. Hodiny historickýho šermu pro mně byly záchranou a lidi v tý skupině tuplem. Nemůžu říct, že bych je tam všechny milovala, někteří jsou až moc zažraní do středověkejch šarvátek a dělají z každý akce bitvu na Bílý hoře, jedna holka se tam chová jako pubertální pipka a tu fakt nemám moc ráda, ale je to rozhodně lepší, než nic.

Na louce

7. června 2017 v 19:54 | Sisi
Wild Glory by AnnMarieBone

Běžela. Jenom tak. Chtěla. Bylo to tak jednoduché.

Sledoval jsem ji, jak zasněně zavřela oči před větrem a otevřela svou náruč. Jako by si přála všem říct: "Dnešek patří mně!" A já tam stál, vedle tichého uschlého stromu, téměř neviditelný. Párkrát se v běhu otočila, ruce rozpažené a se sladkým úsměvem se vznášela na letní louce. Vlasy ji vlály kolem těla, vlnily se ve větru. Miloval jsem je. Ty lesknoucí se prameny oříšků s omamnou a svěží vůní kopretin. Pomalu zastavila a nadzvedla svá víčka. Zvedla bradu ke slunci a nechala se omámit horkem, které jsem zažíval i já při pohledu na ni.
 
 

Reklama